Dezerty, zákusky a jiné sladké laskominy jsou milované a žádané po celém světě. V Evropě standardně zakončují celé menu a jsou posledním chodem, který určuje výsledný dojem z jídla. Samotné slovo pochází z francouzského slova „desservir“, které znamená „uklidit stůl“. Původně se tak říkalo jídlu, které se servírovalo až poté, co se uklidil stůl. Zde však končí evropské vnímání dezertů – například v západní Africe nebo ve velké části Číny se dezerty nepovažují za součást menu a nejsou nijak spojovány s dalšími jídly. Je historicky doloženo, že sladkému propadali lidé již v dobách Mezopotámie. V této epoše byly sladké dezerty spojovány především se sušeným ovocem a s medem, v průběhu historie pak byl velkým zlomem počátek využívání cukrové třtiny ve Středověku. Dezerty mohou mít různou podobu – od dortů, přes sušenky, piškoty, zmrzlinu, koláče, až po pudinky a krémy. V současnosti se k dosažení sladkosti může využívat spousty sladidel: cukrové třtiny, palmového cukru, medu nebo různých sirupů (javorový sirup, melasa). Běžné je také použití mouky nebo škrobu, vajíček, mléčných výrobků a různých dochucovacích dobrot, jako je čokoláda, oříšky a ovoce. Mohou být pečené i nepečené. Jaké jsou celosvětově nejznámější dezerty? V anglicky mluvících zemích to jsou cookies, cheesecake a pudinky. Ve střední Evropě vládnou dorty a koláče, v románských kuchyních najdete spoustu dobrot, od italské zmrzliny a kávového tiramisu, přes španělské smažené churros, po francouzské croissanty a mousse. V Asii existuje spousta dezertů využívající lokálních surovin a ovoce, zmínit můžeme například čínské sladké polévky, turecké oříškové dezerty se sirupem, jako je baklava, nebo japonskou zálibu v želé a želatinách.